Synodní encyklika ke svátku Narození Krista 2016.

Print Friendly, PDF & Email

Nicefor.Info




Řecká pravoslavná starostylní církev
Posvátný synod
Kannigos 32
106 82 Athény
Řecko

Protokol č. 2535

Synodní encyklika ke svátku Narození Krista 2016

” Stal se člověkem, abychom se my mohli stát bohy.”

 

Milovaní otcové a bratři, milované děti v Pánu!

Narození našeho Pána Ježíše Krista ve světě, v judském Betlémě, před dvaceti stoletími, znamenalo Vtělení Boha Slova a zjevení Boha na zemi: “Bůh se zjevil v těle “(I. Tim. 3,16). Syn Boží se zjevil v těle jako Bohočlověk, aby v nás obnovil božský život, od kterého jsme odpadli.

Kristus se z nepředstavitelné lásky k člověku vtělil, aby člověk mohl být zbožštěn: “Syn Boží se stal Synem člověka,” zdůrazňuje sv. Athanáš Veliký, “aby se synové člověka, tedy Adamovi synové, mohli stát syny Božími. “

Všem těm, kteří s vírou přijali Boží zjevení, náš Pán “dal moc stát se syny Božími “ ( Jan 1,12). Když Bůh uděluje dar synovství, představuje to pro člověka největší možnou důstojnost a hodnotu. Bohu věrný člověk se od toho okamžiku stává milostí dítětem Nejvyššího, všemohoucího a nesmrtelného Boha.

Jak je dobře známo, člověk byl od počátku stvořen “jako obraz Boží”, ale po pádu se tento obraz poškodil a ztratil svoji královskou Milost; člověk narušil svůj synovský vztah s Bohem Otcem.

Narozením Krista však byl člověk zbožštěn, neboť byl sjednocen s tělem Krista, vtělen do Církve, jíž je Kristus hlavou.

Boholidskému tělu Církve byla dána všechna milost Trojjediného Božství, která zachraňuje člověka od hříchu, obnovuje ho, posvěcuje a zbožšťuje ho.

* * *

Každému z nás je však milost dána “podle míry obdarování Kristova” (Ef 4, 7). Kristus uděluje svoji milost, “podle naši vlastní práce” (I Kr 3, 8), v míře našich ctností a účastenství na svatých Tajinách.

Skrze svatý křest jsme začleněni do Pravoslavné církve, a skrze přijímání Těla a Krve Kristovy jsme sjednoceni jak s Ním, tak i mezi sebou navzájem. Naše vlastní přispění je ale nutné pro uskutečňování tohoto charismatického daru, stejně tak i pro jeho zachování a růst. Člověk musí svobodně toužit a zápasit o své zbožštění. Obdrželi jsme milost Božského synovství a byli jsme zapsáni do Církve jako děti Boží, ale je na nás, do jaké míry dokážeme zpřítomnit tuto milost v našich životech.

Z toho zcela jasně plyne, že musíme vést nepřetržitý zápas proti světu, tělu a ďáblu, který útočí proti našemu Božskému povolání a usiluje o to, aby nás zajal. Nezapomínejme na to, že Církev se skládá z bojovníků a kajícníků, kteří si přejí nejen morální zdokonalování, ale také svatost, sjednocení s Bohem milostí a zbožštění!

* * *

Proto je třeba neustále posilovat naši víru a naši nejistou vůli, abychom dokázali odmítat touhu po naplňování klamavých a hříšných požitků, které nás odcizují a vzdalují od Božského nemluvněte. Přijetí a naplnění Božského synovství a uspokojení hříšných tužeb jsou dvě naprosto nesmiřitelné věci.

Jak ale setrvat v Božském synovství, jak se vyhnout útoků zlých myšlenek, které na nás neustále napadají s cílem odklonit nás z cesty ke spáse?

Rozhodujícím faktorem je zachování vnitřní blízkosti Krista, našeho Spasitele. Živá víra, nepřetržitá modlitba, skutky lásky a milosrdenství, trpělivost během trápení a pokušení; to vše udržuje a upevňuje naše společenství a blízkost s Kristem. Pokání, odpuštění a přijímání přečistých Tajin, kterému předcházela duchovní příprava, půst a odříkání; to vše oživuje a obnovuje naši jednotu s Kristem.

Intenzivní a vytrvalé modlitby k Bohu našemu jedinému Osvoboditeli od nás vzdalují zlé myšlenky. Nejsladší Pán Ježíš Kristus, když k němu člověk volá o pomoc, “vchází do skrytého místa duše” a vyhání těžké jho a hořké otroctví zlých myšlenek (sv. Makárius egyptský).

* * *

Milované děti v Pánu!

Zamysleme se a pamatujme na to, že v životě vzdáleném od Boha a Jeho svaté Církve, která jediná plně uchovává Božské učení a metodu k dosažení očištění a posvěcení, existují jen omyly, hříchy a zkáza.

Naše Pravoslavná církev nás díky své duchovní tradici vede bezpečnou cestou světců, hierarchů a duchovních otců směrem ke správnému pochopení a zakoušení víry a tím ke sjednocení s Vtěleným Slovem.

Všichni ti, kteří se bouří proti svým zákonným a kanonickým pastýřům, narušují Božský řád a svazují sami sebe destruktivními pouty svévole.

Nechť žijeme ve skutečném obnovení našeho Božského synovství, inspirovaného nadějí na nebeský výstup a posilovaného zápasem o dosažení ctnosti a svatosti.

Nechť Ten, kdo se narodil, Pán Ježíš Kristus, náš Spasitel, nás zachová v pravé víře, vzdálené jakýchkoliv chybných učení a herezí, zejména pan-hereze ekumenismu; víře vzdálené od démonických útoků a pastí; víře vzdálené mnoholičným podobám apostaze současného světa, ve kterém žijeme.

Nechť nás Pán také zbaví zlých myšlenek sebedostatečnosti, chamtivosti, tělesné žádostivosti, a nenávisti a daruje nám věčný život a spásu. Amen!

 

Narození našeho Spasitele Ježíše Krista 2016

Kristus se rodí!

S otcovskými pozdravy a požehnáním


arcibiskup athénský Kallinikos
a ostatní členové Posvátného synodu

Print Friendly, PDF & Email

Nicefor.Info