Encyklika ke svátku Kristova Vzkříšení 2020

Print Friendly, PDF & Email

Nicefor.Info




Náš vzkříšený Pán je ovšem Soudcem i nad soudci této země, a všichni pozemští vládcové a knížata se budou před Ním zodpovídat z toho, jak naložili s mocí, jež jim byla svěřena. Zde máme útěchu my všichni věřící: neboť žádný z Pilátů a Kaifášů nemůže proti nám udělat nic jiného než to, co dopustí Bůh.

Řecká pravoslavná starostylní církev
Řecká pravoslavná starostylní církev
Posvátný synod
Kannigos 32
106 82 Athény
Řecko

 

Encyklika ke svátku Kristova Vzkříšení 2020

„Utrpením Tvým, Kriste, byli jsme osvobozeni od vášní svých a Vzkříšením Tvým zachráněni jsme od zahynutí. Pane, sláva Tobě!“

Milovaní otcové a bratři ve vzkříšeném Pánu!

Svaté Vzkříšení našeho Pána, Boha a Spasitele Ježíše Krista je největším zázrakem naší křesťanské víry. Zmocňuje se nás veliká radost, když pomyslíme na to, že Vzkříšením Kristovým bylo lidstvu darováno osvobození od vášní, od porušenosti hříchem, od ďábla i smrti. Mysl věřících je ozářena Světlem Vzkříšení, které naplnilo nebesa, zemi i podsvětí, a srdce křesťanů jsou rozechvěna radostí a veselím.

Ať by dosáhla věda sebevětších úspěchů, nebude nám nikdy schopna darovat ani věčné světlo vítězství, ani Světlo Vzkříšení. A byť by se uskutečnilo sebevíc vynálezů a objevů za účelem zlepšení lidského života na zemi, nikdo nám nikdy nedokáže přinést tak opravdové štěstí a radost, jaké nám skýtá Kristovo Vzkříšení.

Ptáte se proč? Když přichází smrt – třeba jen vinou neviditelného, mikroskopického viru, jak je tomu nyní v případě koronavirové infekce – světlo vědy pohasíná, a to navzdory poctivému, chvályhodnému a vyčerpávajícímu úsilí vědeckých pracovníků, kteří s tímto neštěstím bojují. Světlo Kristovo se stává naopak nesrovnatelně jasnějším a zářivějším, jak zakoušejí všichni opravdově věřící pravoslavní křesťané, včetně těch, kteří následkem biologické smrti přecházejí do skutečného života! Vždyť všechna světská potěšení, ať by nám slibovala cokoli a zdála se nám sebedražšími, se dříve či později rozplynou a zmizí. Radost Kristova Vzkříšení však nebude mít na věčnosti žádnou hranici ani konec, naopak – bude stále růst a zvětšovat se!

Nyní, v tomto životě, můžeme onu věčnou blaženost pouze okusit. A jestliže je každé křesťanské duši již v tomto životě tak zatěžko popsat, jak prožívá radost Vzkříšení, – co můžeme teprve říci o nevyjádřitelné hojnosti věčných blah, jež připravil Pán pro ty, kteří v Něj věří a kteří Ho milují, když navíc víme, že sám Pán si horoucně přeje, abychom je zakoušeli?

* * *

Jakým způsobem však, milovaní bratří, zvítězil Kristus-Bohočlověk? Čím nás osvobodil a vyvedl z otroctví vášní a pomíjivosti?

Svým přečistým utrpením a Svým životodárným Křížem. „Nastavil jsem záda těm, kteří Mě bijí, a Své líce těm, kdo Mi dávají políčky; neukryl jsem Svou tvář před potupami a popliváním,“ ohlašuje Pán odpradávna ústy proroka Izaiáše (Iz 50, 6). Původce naší víry byl odsouzen a podstoupil strašlivé mučení z lásky k nám, Svému nevděčnému stvoření, abychom dosáhli odpuštění svých hříchů. Spasiteli se posmívali, na Jeho hlavu vsadili trnovou korunu, bili Jej po tvářích a plivali na Něj. Jeho dobrovolným utrpením a ranami, které utržil, jsme byli uzdraveni z našich nemocí. Všechna ta muka přetrpěl Král veškerenstva se vznešeným mlčením a obrovskou trpělivostí, aby naučil i nás snášet bez reptání jakékoli životní zkoušky. A nakonec, „nedbaje hanby“ (Žd 12, 2), podstoupil nejstrašnější a nesmírně ponižující smrt na Kříži.

A to všechno proto, aby posvětil samotné utrpení a učinil je příčinou radosti pro ty, kteří strádají pro pravou víru. „Nyní se raduji z utrpení svých“ (Ko 1, 24), praví apoštol Pavel a na jiném místě ujišťuje, že „se chlubíme také souženími“ (Ř 5, 5). Proto se i světci naší Církve – mučedníci, asketové a vyznavači – radovali, když trpěli nedostatkem, přinášeli oběti nebo snášeli nejrůznější strádání pro našeho milovaného Spasitele. Také my dnes, v těchto dnech, snášíme omezení a strádání, smutek a žal. Spočívají zvláště v tom, že kvůli vynucené fyzické nepřítomnosti na církevních bohoslužbách nemáme možnost, abychom na Božské liturgii a sv. Eucharistii všichni společně zvěstovali, že Život je silnější než smrt a že svaté Vzkříšení našeho Spasitele vítězí nad jakýmkoli strachem ze smrti!

Přestože nechceme předpovídat žádné pohromy, můžeme říci, že to, co probíhá v současnosti, je možná předzvěstí větších zkoušek; zdůrazňujeme však, že nás nesmí nic připravit o nezničitelnou radost Vzkříšení a pevnou naději ve vítězství. Ať nic neotřese naší vírou a trpělivostí, ať nás nic nepřivede k zoufalství a nesvede nás z cesty. Jestliže se budeme radovat a doufat v Boží pomoc a útěchu, staneme se podobnými našim hrdinným předkům a svatým naší víry. Pakliže jsme však paralyzováni strachem, znamená to, že jsme zůstali kdesi hodně pozadu a je třeba, abychom neprodleně upevnili svou víru, zintenzivnili své duchovní úsilí a činili pokání k uzdravení své duše. Prosme našeho vzkříšeného Pána a Boha, aby nám přidal víry, milosti a síly. Tehdy budeme moci prožívat duchovní radost i v obtížných podmínkách a staneme se schopnými obětovat vše z lásky ke Kristu, abychom mohli žít věčně ve Světle Vzkříšení!

* * *

Drahé a milované duchovní děti ve vzkříšeném Pánu!

Kdo ukřižoval Krista? Zlí a závistiví vůdcové židovského národa (Annáš a Kaifáš) a také nespravedlivý vladař, který podlehl vnějšímu tlaku a vlastnímu strachu (Pilát). Náš vzkříšený Pán je ovšem Soudcem i nad soudci této země, a všichni pozemští vládcové a knížata se budou před Ním zodpovídat z toho, jak naložili s mocí, jež jim byla svěřena. Zde máme útěchu my všichni věřící: neboť žádný z Pilátů a Kaifášů nemůže proti nám udělat nic jiného než to, co dopustí Bůh. A veškeré zlo, které vzniká z Božího dopuštění, se obrací v dobro, neboť procházíme zkouškami proto, abychom se stali hodnými věčné slávy. Lidé temného srdce a zákeřný ďábel konají skutky tmy, avšak nikdo nemá takovou moc, aby spoutal věřícího, který má v sobě „duši a Krista“!

Ať tedy každý opravdový člen naší svaté pravoslavné Církve zpívá spolu se žalmistou Davidem: „Hospodin je síla má a štít můj, mé srdce v Něj doufá. Pomoci jsem došel a obnovilo se tělo mé, i budu Jej opěvovat celou duší svou“ (Ž 27/28, 7). A proto opěvujme a neustále oslavujme našeho zmrtvýchvstalého Pána a Boha a vítězně volejme:

Kristus vstal z mrtvých!
Vpravdě vstal z mrtvých!

Svatá Pascha, 2020

Arcibiskup athénský
† Kallinikos
a členové Posvátného synodu

Print Friendly, PDF & Email

Nicefor.Info